Duhová školka

🌈 Provozní doba školky

🌈 Provozní doba školky

Provozní doba školky se od září 2024 upravuje

z důvodu adaptací nových dětí (úprava platí do odvolání).

pondělí 7.30 - 13.00

úterý 7.30 - 17.00

středa 7.30 - 17.00

čtvrtek 7.30 - 17.00

pátek 7.30 - 13.00

🌈 KROUŽKY PRO DĚTI VE ŠKOLNÍM ROCE 2024-2025

🌈 KROUŽKY PRO DĚTI VE ŠKOLNÍM ROCE 2024-2025

Baví Vaše děti pohyb, zpívání, hry, malování? Právě pro ně připravujeme naše odpolední kroužky.

Aktuálně nabízíme:

STŘEDA

🌈 16.30-17.30 hod. Hudebně-pohybový kroužek

🌈 17.00-18.00 hod. Výtvarný kroužek

ČTVRTEK

🌈 16.30-17.30 hod. Výtvarný kroužek

KROUŽKY ZAČÍNAJÍ OD ŘÍJNA

Připojit se k nám můžete kdykoliv v průběhu školního roku. Platí se jen skutečně odchozené lekce.

Věk dětí uvedený u kroužků je orientační a po dohodě je možné do kroužku přijmout i šikovné mladší dítě. Podmínkou je, že zvládne spolupracovat s lektorkou.

Kroužky probíhají bez rodičů.

Podrobné informace najdete v části "kroužky"

Těšíme se na Vás

 

 
facebook
 
Instagram

 

 

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

galerie

 

Velikonoce a Velikonoční (Červené) pondělí

Původ velikonočních svátků
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Pašijový týden
Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:

Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky

Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely

Škaredá (černá) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.

Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači.

Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.

Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.

Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

Pro inspiraci na dnešní koledu vám skřítek Duháček posílá hned dvě básničky:
1/
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
Slepička vám snese jiný.
2/
Kropenatá slepičko,
jaké mi dáš vajíčko?
Jé, to bude překvapení,
nad strakaté přece není.